Amazon cover image
Image from Amazon.com

Od Hirosimy Po Bělehrad. Válka a Mír V Druhé Polovině 20. Století : Válka a mír v druhé polovině 20. století.

By: Publisher: Prague : Karolinum Press, 2014Copyright date: ©2014Description: 1 online resource (273 pages)Content type:
  • text
Media type:
  • computer
Carrier type:
  • online resource
ISBN:
  • 9788024629889
Subject(s): Genre/Form: Additional physical formats: Print version:: Od Hirosimy Po Bělehrad. Válka a Mír V Druhé Polovině 20. Století : Válka a mír v druhé polovině 20. stoletíDDC classification:
  • 327.17209
LOC classification:
  • JZ5548 -- .E334 2014eb
Online resources:
Contents:
Obsah -- Seznam zkratek -- Úvod -- 1. Teoretická východiska -- 1.1 Druhá polovina 20. století z pohledu teorie mezinárodních vztahů -- 1.1.1 Realismus jako skeptický náhled -- 1.1.2 Liberalismus a jeho optimistický přístup -- 1.1.3 Konstruktivismus a jeho důraz na bezpečnostní kulturu -- 1.1.4 Kritické teorie -- 1.2 Nejvýznamnější autoři a jejich teoretická inspirace pro hodnocení 20. století -- 1.2.1 Důvody volby jednotlivých autorů -- 1.2.2 Eric Hobsbawm a jeho „krátké 20. století" -- 1.2.3 Edward Carr a jeho pojetí dějin 20. století -- 1.2.4 Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru -- 1.2.5 Válka a mír podle Raymonda Arona -- 1.3 Metodologická východiska -- 1.3.1 Typ práce -- 1.3.2 Ontologické a gnozeologické pozice -- 1.3.3 Návaznost na Foreign Policy Analysis -- 1.3.4 Analytické vyprávění -- Závěr kapitoly -- 2. Studená válka jako kolísání mezi pozitivním a negativním mírem -- 2.1 Hlavní změny po skončení druhé světové války -- 2.1.1 Poválečná předsevzetí a odhodlání -- 2.1.2 Změny na mapě poválečné Evropy -- 2.1.3 Hlavní vítězové druhé světové války a zásadní rozdíly mezi nimi -- 2.1.4 Důsledky druhé světové války pro země střední a východní Evropy -- 2.1.5 Ekonomická převaha Západu a její význam ve vojenství -- 2.1.6 Nová situace ve vojenství -- 2.2 Začátek studené války -- 2.2.1 Nový mezinárodní antagonismus -- 2.2.2 Základní vymezení studené války -- 2.2.3 Poměr sil na počátku studené války -- 2.3 První zlomové události v dějinách studené války -- 2.3.1 Nátlakové jednání SSSR a jeho hodnocení v USA -- 2.3.2 USA ve znamení střetu dvou přístupů k SSSR -- 2.3.3 Budování amerických vojenských základen -- 2.3.4 Dva projevy světodějného významu -- 2.4 Kennanovo vymezení podstaty nastupující studené války a Churchillův výrok o železné oponě -- 2.4.1 Churchillův projev o železné oponě -- 2.5 Jaderná strategie USA a její hodnocení v SSSR.
2.5.1 Jedno memorandum, které bohužel zcela zapadlo -- 2.5.2 Dvě memoranda osudového významu -- 2.5.3 Report a orientace na totální válku -- 2.6 Trumanova doktrína -- 2.6.1 Historický kontext vývoje v Turecku a v Řecku -- 2.6.2 Řecká občanská válka -- 2.6.3 Chování SSSR -- 2.6.4 Mezinárodní důsledky Trumanovy doktríny -- 2.6.5 Základní otázky týkající se smyslu Trumanovy doktríny -- 2.7 Kennanova koncepce zadržování -- 2.8 Bezpečnostní hrozby na počátku studené války a jejich vyhodnocování -- 2.8.1 Oboustranné nadsazování bezpečnostních hrozeb -- 2.8.2 Vliv nástupu studené války na americkou strategickou kulturu -- 2.8.3 Snížení významu evropského pojetí vojenského manévru -- 2.8.4 Vliv hrozeb z počátku studené války na ruskou strategickou kulturu -- Závěr kapitoly -- 3. Studená válka a její hlavní události -- 3.1 První etapa studené války ve znamení absolutního jaderného monopolu USA, 1945-1949 -- 3.1.1 Pilíře jaderného monopolu USA -- 3.1.2 Blokáda Berlína -- 3.2 Druhá etapa studené války jako relativní jaderný monopol USA, 1949-1957 -- 3.2.1 NSC-68 a důraz na totální charakter studené války -- 3.2.2 Korejská válka a její mezinárodněpolitické důsledky -- 3.2.3 Od korejské války k nové strategii NATO -- 3.2.4 Dopad korejské války na vztahy mezi USA a SSSR -- 3.2.5 Vytvoření Varšavské smlouvy jako odpověď na vstup SRN do NATO -- 3.2.6 Suezská krize, 1956 -- 3.2.7 Maďarské události v roce, 1956 -- 3.3 Třetí etapa studené války jako vzájemné zaručené zničení -- 3.3.1 Základní charakteristika vzájemného zaručeného zničení -- 3.3.2 Sestřelení U-2 a jeho strategické důsledky -- 3.3.3 Strategie pružné reakce -- 3.3.4 Druhá berlínská krize jako přiznání prohry -- 3.3.5 Kubánská krize, nejvážnější krize studené války, 1962 -- 3.3.6 Vietnam, druhá periferní válka, 1965-1973 -- 3.3.7 Harmelova zpráva a stanoviska SSSR.
3.3.8 Smlouva o nešíření jaderných zbraní, 1968 -- 3.3.9 Pražské jaro a jeho brutální rozdrcení -- 3.3.10 Jaderná strategie ve znamení pokračujícího soupeření -- 3.4 Čtvrtá etapa studené války ve znamení strategie kontrasíly -- 3.4.1 Základní charakteristika -- 3.4.2 Východní politika kancléře Brandta -- 3.4.3 Jaderné zbraně nové generace -- 3.4.4 Smlouva SALT I, 1972 -- 3.4.5 Smlouva SALT II, 1979 -- 3.5 Pátá etapa studené války ve znamení krize euroraket -- 3.5.1 Rozdílné přístupy k zbraním na válčišti -- 3.5.2 Invaze do Afghánistánu jako osudová chyba SSSR -- 3.5.3 Stagnace kontroly zbrojení -- 3.5.4 Cvičení Able Archer 83 jako vážné varování -- 3.6 Poslední etapa studené války, 1985-1990 -- 3.6.1 Konec gerontokracie v SSSR -- 3.6.2 Ženeva, 1985 -- 3.6.3 Washington, 1987, a Smlouva o likvidaci jaderných zbraní středního doletu -- Závěr kapitoly -- 4. Výjimečnost studené války a její dědictví -- 4.1 Charakteristické rysy studené války -- 4.1.1 Byla studená válka nevyhnutelná? -- 4.1.2 Tradiční proud a jeho argumenty -- 4.2 Mírová studia v době studené války -- 4.2.1 Mírová studia v USA -- 4.3 Studená válka z pohledu negativního a pozitivního míru -- 4.3.1 Základní pilíře Galtungova přístupu -- 4.4 Studená válka ve světle teorie Raymonda Arona -- 4.5 Rozdíly při budování -- 4.5.1 Vystupňovaná militarizace v 50. letech -- 4.5.2 60. léta ve znamení velmi vážné krize a dlouhé periferní války -- 4.5.3 Sovětské intervence ve vlastní sféře vlivu i za její hranicí -- 4.5.4 Poslední etapa ve znamení odklonu od Brežněvovy doktríny a od vzájemné konfrontace -- 4.5.5 Studená válka ve světle power parity theory -- 4.5.6 Kritická stanoviska posledního desetiletí studené války -- 4.5.7 Náhled kritických bezpečnostních studií -- 4.6 Cíle jednotlivých mocností -- 4.7 Souhrnné hodnocení studené války -- 4.8 Vítězové a poražení.
4.9 Studená válka ve světle velkých teorií -- 4.9.1 Studená válka -- 4.9.2 Studená válka ve světle kritérií Raymonda Arona -- 4.10 Nejvýraznější osobnosti z doby studené války -- Závěr kapitoly -- 5. Válka a mír v době globalizace -- 5.1 Zánik hrozby světové války a velká očekávání na počátku 90. let -- 5.1.1 Zánik sovětské hrozby totalitních režimů v zemích Varšavské smlouvy -- 5.1.2 Rychlý rozklad Varšavské smlouvy -- 5.1.3 Znovusjednocení Německa -- 5.1.4 Zánik sovětského impéria a úloha M. S. Gorbačova -- 5.1.5 Zánik hrozby vůči okolnímu světu -- 5.1.6 Geostrategická revoluce -- 5.2 Kontrola zbrojení a odzbrojení -- 5.3 Fukuyamův optimismus nazývaný „konec dějin" -- 5.4 Nové pojetí mezinárodní bezpečnosti v prvních letech po skončení studené války -- 5.4.1 Společná bezpečnost a všeobecná bezpečnost -- 5.4.2 Dimenze bezpečnosti po skončení studené války -- 5.4.3 Vojenská bezpečnost -- 5.4.4 Nevojenské dimenze bezpečnosti -- 5.4.5 Vzájemná propojenost nevojenských rozměrů bezpečnosti -- 5.4.6 Změny bezpečnostní strategie NATO -- 5.5 Partnerství pro mír -- 5.5.1 Rozvoj spolupráce s Ruskem -- 5.5.2 Rozšiřování NATO a jeho mezníky -- 5.6 Regionální války a jejich dopady na mezinárodní bezpečnost v posledních letech 20. století -- 5.6.1 Afrika ve znamení krutých občanských válek a genocid -- 5.6.2 Dvě zásadní změny v Asii -- 5.7 Války na území bývalé Jugoslávie -- 5.7.1 Základní charakteristika -- 5.7.2 Válka v Chorvatsku -- 5.7.3 Válka v Bosně a Hercegovině -- 5.7.4 Vyhrocování národnostních bezpečnostních dilemat -- 5.7.5 Stanoviska mezinárodního společenství -- 5.7.6 Kosovo od občanské války k „humanitárnímu bombardování" -- 5.7.7 Angažovanost mezinárodních organizací -- 5.8 Operace Spojenecká síla -- 5.8.1 Základní charakteristika -- 5.8.2 Významné pochybnosti, které už nic zpětně nezmění -- 5.9 Huntingtonovo varování před střetem civilizací.
5.9.1 Kategorizace aktérů civilizačně rozděleného světa -- 5.9.2 Krvavé hranice islámského světa -- 5.9.3 Tři zásady jako klíčová část Huntingtonovy knihy -- 5.10 Hoffmannova koncepce střetu globalizací -- Závěr kapitoly -- Závěr -- Summary -- Seznam použité literatury -- Jmenný rejstřík -- Věcný rejstřík.
Holdings
Item type Current library Call number Status Date due Barcode Item holds
Ebrary Ebrary Afghanistan Available EBKAF-N00049826
Ebrary Ebrary Algeria Available
Ebrary Ebrary Cyprus Available
Ebrary Ebrary Egypt Available
Ebrary Ebrary Libya Available
Ebrary Ebrary Morocco Available
Ebrary Ebrary Nepal Available EBKNP-N00049826
Ebrary Ebrary Sudan Available
Ebrary Ebrary Tunisia Available
Total holds: 0

Obsah -- Seznam zkratek -- Úvod -- 1. Teoretická východiska -- 1.1 Druhá polovina 20. století z pohledu teorie mezinárodních vztahů -- 1.1.1 Realismus jako skeptický náhled -- 1.1.2 Liberalismus a jeho optimistický přístup -- 1.1.3 Konstruktivismus a jeho důraz na bezpečnostní kulturu -- 1.1.4 Kritické teorie -- 1.2 Nejvýznamnější autoři a jejich teoretická inspirace pro hodnocení 20. století -- 1.2.1 Důvody volby jednotlivých autorů -- 1.2.2 Eric Hobsbawm a jeho „krátké 20. století" -- 1.2.3 Edward Carr a jeho pojetí dějin 20. století -- 1.2.4 Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru -- 1.2.5 Válka a mír podle Raymonda Arona -- 1.3 Metodologická východiska -- 1.3.1 Typ práce -- 1.3.2 Ontologické a gnozeologické pozice -- 1.3.3 Návaznost na Foreign Policy Analysis -- 1.3.4 Analytické vyprávění -- Závěr kapitoly -- 2. Studená válka jako kolísání mezi pozitivním a negativním mírem -- 2.1 Hlavní změny po skončení druhé světové války -- 2.1.1 Poválečná předsevzetí a odhodlání -- 2.1.2 Změny na mapě poválečné Evropy -- 2.1.3 Hlavní vítězové druhé světové války a zásadní rozdíly mezi nimi -- 2.1.4 Důsledky druhé světové války pro země střední a východní Evropy -- 2.1.5 Ekonomická převaha Západu a její význam ve vojenství -- 2.1.6 Nová situace ve vojenství -- 2.2 Začátek studené války -- 2.2.1 Nový mezinárodní antagonismus -- 2.2.2 Základní vymezení studené války -- 2.2.3 Poměr sil na počátku studené války -- 2.3 První zlomové události v dějinách studené války -- 2.3.1 Nátlakové jednání SSSR a jeho hodnocení v USA -- 2.3.2 USA ve znamení střetu dvou přístupů k SSSR -- 2.3.3 Budování amerických vojenských základen -- 2.3.4 Dva projevy světodějného významu -- 2.4 Kennanovo vymezení podstaty nastupující studené války a Churchillův výrok o železné oponě -- 2.4.1 Churchillův projev o železné oponě -- 2.5 Jaderná strategie USA a její hodnocení v SSSR.

2.5.1 Jedno memorandum, které bohužel zcela zapadlo -- 2.5.2 Dvě memoranda osudového významu -- 2.5.3 Report a orientace na totální válku -- 2.6 Trumanova doktrína -- 2.6.1 Historický kontext vývoje v Turecku a v Řecku -- 2.6.2 Řecká občanská válka -- 2.6.3 Chování SSSR -- 2.6.4 Mezinárodní důsledky Trumanovy doktríny -- 2.6.5 Základní otázky týkající se smyslu Trumanovy doktríny -- 2.7 Kennanova koncepce zadržování -- 2.8 Bezpečnostní hrozby na počátku studené války a jejich vyhodnocování -- 2.8.1 Oboustranné nadsazování bezpečnostních hrozeb -- 2.8.2 Vliv nástupu studené války na americkou strategickou kulturu -- 2.8.3 Snížení významu evropského pojetí vojenského manévru -- 2.8.4 Vliv hrozeb z počátku studené války na ruskou strategickou kulturu -- Závěr kapitoly -- 3. Studená válka a její hlavní události -- 3.1 První etapa studené války ve znamení absolutního jaderného monopolu USA, 1945-1949 -- 3.1.1 Pilíře jaderného monopolu USA -- 3.1.2 Blokáda Berlína -- 3.2 Druhá etapa studené války jako relativní jaderný monopol USA, 1949-1957 -- 3.2.1 NSC-68 a důraz na totální charakter studené války -- 3.2.2 Korejská válka a její mezinárodněpolitické důsledky -- 3.2.3 Od korejské války k nové strategii NATO -- 3.2.4 Dopad korejské války na vztahy mezi USA a SSSR -- 3.2.5 Vytvoření Varšavské smlouvy jako odpověď na vstup SRN do NATO -- 3.2.6 Suezská krize, 1956 -- 3.2.7 Maďarské události v roce, 1956 -- 3.3 Třetí etapa studené války jako vzájemné zaručené zničení -- 3.3.1 Základní charakteristika vzájemného zaručeného zničení -- 3.3.2 Sestřelení U-2 a jeho strategické důsledky -- 3.3.3 Strategie pružné reakce -- 3.3.4 Druhá berlínská krize jako přiznání prohry -- 3.3.5 Kubánská krize, nejvážnější krize studené války, 1962 -- 3.3.6 Vietnam, druhá periferní válka, 1965-1973 -- 3.3.7 Harmelova zpráva a stanoviska SSSR.

3.3.8 Smlouva o nešíření jaderných zbraní, 1968 -- 3.3.9 Pražské jaro a jeho brutální rozdrcení -- 3.3.10 Jaderná strategie ve znamení pokračujícího soupeření -- 3.4 Čtvrtá etapa studené války ve znamení strategie kontrasíly -- 3.4.1 Základní charakteristika -- 3.4.2 Východní politika kancléře Brandta -- 3.4.3 Jaderné zbraně nové generace -- 3.4.4 Smlouva SALT I, 1972 -- 3.4.5 Smlouva SALT II, 1979 -- 3.5 Pátá etapa studené války ve znamení krize euroraket -- 3.5.1 Rozdílné přístupy k zbraním na válčišti -- 3.5.2 Invaze do Afghánistánu jako osudová chyba SSSR -- 3.5.3 Stagnace kontroly zbrojení -- 3.5.4 Cvičení Able Archer 83 jako vážné varování -- 3.6 Poslední etapa studené války, 1985-1990 -- 3.6.1 Konec gerontokracie v SSSR -- 3.6.2 Ženeva, 1985 -- 3.6.3 Washington, 1987, a Smlouva o likvidaci jaderných zbraní středního doletu -- Závěr kapitoly -- 4. Výjimečnost studené války a její dědictví -- 4.1 Charakteristické rysy studené války -- 4.1.1 Byla studená válka nevyhnutelná? -- 4.1.2 Tradiční proud a jeho argumenty -- 4.2 Mírová studia v době studené války -- 4.2.1 Mírová studia v USA -- 4.3 Studená válka z pohledu negativního a pozitivního míru -- 4.3.1 Základní pilíře Galtungova přístupu -- 4.4 Studená válka ve světle teorie Raymonda Arona -- 4.5 Rozdíly při budování -- 4.5.1 Vystupňovaná militarizace v 50. letech -- 4.5.2 60. léta ve znamení velmi vážné krize a dlouhé periferní války -- 4.5.3 Sovětské intervence ve vlastní sféře vlivu i za její hranicí -- 4.5.4 Poslední etapa ve znamení odklonu od Brežněvovy doktríny a od vzájemné konfrontace -- 4.5.5 Studená válka ve světle power parity theory -- 4.5.6 Kritická stanoviska posledního desetiletí studené války -- 4.5.7 Náhled kritických bezpečnostních studií -- 4.6 Cíle jednotlivých mocností -- 4.7 Souhrnné hodnocení studené války -- 4.8 Vítězové a poražení.

4.9 Studená válka ve světle velkých teorií -- 4.9.1 Studená válka -- 4.9.2 Studená válka ve světle kritérií Raymonda Arona -- 4.10 Nejvýraznější osobnosti z doby studené války -- Závěr kapitoly -- 5. Válka a mír v době globalizace -- 5.1 Zánik hrozby světové války a velká očekávání na počátku 90. let -- 5.1.1 Zánik sovětské hrozby totalitních režimů v zemích Varšavské smlouvy -- 5.1.2 Rychlý rozklad Varšavské smlouvy -- 5.1.3 Znovusjednocení Německa -- 5.1.4 Zánik sovětského impéria a úloha M. S. Gorbačova -- 5.1.5 Zánik hrozby vůči okolnímu světu -- 5.1.6 Geostrategická revoluce -- 5.2 Kontrola zbrojení a odzbrojení -- 5.3 Fukuyamův optimismus nazývaný „konec dějin" -- 5.4 Nové pojetí mezinárodní bezpečnosti v prvních letech po skončení studené války -- 5.4.1 Společná bezpečnost a všeobecná bezpečnost -- 5.4.2 Dimenze bezpečnosti po skončení studené války -- 5.4.3 Vojenská bezpečnost -- 5.4.4 Nevojenské dimenze bezpečnosti -- 5.4.5 Vzájemná propojenost nevojenských rozměrů bezpečnosti -- 5.4.6 Změny bezpečnostní strategie NATO -- 5.5 Partnerství pro mír -- 5.5.1 Rozvoj spolupráce s Ruskem -- 5.5.2 Rozšiřování NATO a jeho mezníky -- 5.6 Regionální války a jejich dopady na mezinárodní bezpečnost v posledních letech 20. století -- 5.6.1 Afrika ve znamení krutých občanských válek a genocid -- 5.6.2 Dvě zásadní změny v Asii -- 5.7 Války na území bývalé Jugoslávie -- 5.7.1 Základní charakteristika -- 5.7.2 Válka v Chorvatsku -- 5.7.3 Válka v Bosně a Hercegovině -- 5.7.4 Vyhrocování národnostních bezpečnostních dilemat -- 5.7.5 Stanoviska mezinárodního společenství -- 5.7.6 Kosovo od občanské války k „humanitárnímu bombardování" -- 5.7.7 Angažovanost mezinárodních organizací -- 5.8 Operace Spojenecká síla -- 5.8.1 Základní charakteristika -- 5.8.2 Významné pochybnosti, které už nic zpětně nezmění -- 5.9 Huntingtonovo varování před střetem civilizací.

5.9.1 Kategorizace aktérů civilizačně rozděleného světa -- 5.9.2 Krvavé hranice islámského světa -- 5.9.3 Tři zásady jako klíčová část Huntingtonovy knihy -- 5.10 Hoffmannova koncepce střetu globalizací -- Závěr kapitoly -- Závěr -- Summary -- Seznam použité literatury -- Jmenný rejstřík -- Věcný rejstřík.

Description based on publisher supplied metadata and other sources.

Electronic reproduction. Ann Arbor, Michigan : ProQuest Ebook Central, 2019. Available via World Wide Web. Access may be limited to ProQuest Ebook Central affiliated libraries.

There are no comments on this title.

to post a comment.