Sémantika : elementární a univerzální sémantické jednotky.

By: Wierzbicka, AnnaPublisher: Prague : Karolinum Press, 2014Copyright date: ©2014Edition: 1st edDescription: 1 online resource (549 pages)Content type: text Media type: computer Carrier type: online resourceISBN: 9788024630052Subject(s): Grammar, Comparative and general.;Language and culture.;Linguistic universalsGenre/Form: Electronic books. Additional physical formats: Print version:: Sémantika: Elementární a Univerzální Sémantické JednotkyDDC classification: 415 LOC classification: P201 -- .W547 2014ebOnline resources: Click to View
Contents:
Intro -- Obsah -- Úvodem -- 1. Obecné otázky -- 1.1 Úvod -- 1.1.1 Jazyk a význam -- 1.1.2 Elementární sémantické jednotky -- 1.1.3 Univerzální lexikální jednotky -- 1.1.4 Vrozené pojmy a osvojování jazyka -- 1.1.5 Univerzální syntax významu -- 1.1.6 Přirozený sémantický metajazyk (PSM) -- 1.1.7 Sémantické invarianty -- 1.1.8 Metodologické otázky -- 1.1.9 Minulost, současnost a budoucnost sémantické teorie PSM -- 1.2 Přehled elementárních sémantických jednotek -- 1.2.1 Původní elementární sémantické jednotky -- 1.2.2 Nové elementární sémantické jednotky -- 1.3 univerzální gramatika: syntax univerzálních elementárních sémantických jednotek -- 1.3.1 Úvod -- 1.3.2 Úvodní poznámky -- 1.3.3 Nominální prvky: ty, já -- někdo, lidé -- něco -- 1.3.4 Mentální predikáty: myslet, vědět, chtít, cítit, vidět, slyšet -- 1.3.5 Řeč: říct/mluvit -- 1.3.6 Činnosti, události a pohyb: dělat, dít se / stát se, pohybovat se -- 1.3.7 Existence a život: být a žít / být živý -- 1.3.8 Determinátory a kvantifikátory: ten, ten samý, jiný -- jeden, dva, hodně, některý, všechno -- 1.3.9 Augmentor: víc -- 1.3.10 Evaluátory: dobrý a špatný -- 1.3.11 Deskriptory: velký a malý -- 1.3.12 Čas: kdy, po, před, dlouho, krátce, teď -- 1.3.13 Prostor: kde -- daleko, blízko -- pod, nad -- strana -- uvnitř -- tady -- 1.3.14 Větné konektory: protože / z toho důvodu, jestli/že, kdyby ... (tak) by -- 1.3.15 Větné operátory: ne a možná -- 1.3.16 Metapredikát: moct -- 1.3.17 Intenzifikátor: velmi -- 1.3.18 Taxonomie a partonomie: druh (něčeho), část (něčeho) -- 1.3.19 Podobnost: jak/o -- 1.3.20 Obecné závěry -- 1.4 Prototypy a invarianty -- 1.4.1 Úvod -- 1.4.2 Zneužívání pojmu „prototypu" v sémantice: několik příkladů -- 1.4.3 Využití „prototypů" v sémantice: několik příkladů -- 1.4.4 Závěr -- 1.5 Elementární sémantické jednotky a sémantická pole -- 1.5.1 Úvod -- 1.5.2 přírodní a kulturní druhy.
1.5.3 Slovesa pro řečové akty -- 1.5.4 Pojmy pro emoce -- 1.5.5 Závěr -- 1.6 Sémantika a „primitivní myšlení" -- 1.6.1 Úvod -- 1.6.2 Univerzálnost pojmu protože / z toho důvodu -- 1.6.3 Univerzálnost pojmu jestli/že -- 1.6.4 Univerzálnost pojmu někdo -- 1.6.5 Univerzálnost pojmu všechno -- 1.6.6 Univerzálnost pojmů vědět a myslet -- 1.6.7 Obecné otázky -- 1.7 Sémantická složenost a role ostenze při osvojování pojmů -- 1.7.1 Úvod -- 1.7.2 Složené pojmy jako konfigurace pojmů jednoduchých -- 1.7.3 Abstraktní pojmy: slova pro emoce -- 1.7.4 Relativně jednoduché konkrétní pojmy: části těla a přírodní prostředí -- 1.7.5 Slova označující teplotu a pojem ‚ohně' -- 1.7.6 Kulturní a přírodní druhy: ‚chléb' a ‚voda' -- 1.7.7 Spojování pojmů -- 1.7.8 Závěr -- 2. Lexikální sémantika -- 2.1 Proti přístupu „proti definicím" -- 2.1.1 jazykový význam -- 2.1.2 Definice jako nástroj pro srovnávání různých kultur -- 2.1.3 Pojem sémantického invariantu -- 2.1.4 Určitost významu -- 2.1.5 problémy spojené s polysémií -- 2.1.6 Lexikální význam a ilokuční rétorické prostředky -- 2.1.7 Rodinné podobnosti -- 2.1.8 Slovníkové definice -- 2.1.9 Jerry Fodor o definicích -- 2.1.10 Závěr -- 2.2 Sémantika a lexikografie -- 2.2.1 Úvod -- 2.2.2 Rozsah slovníku versus adekvátnost a pravdivost uváděných informací -- 2.2.3 Uvádění nepravdivých informací -- 2.2.4 Uvádění zbytečných informací -- 2.2.5 Zaměňování významu a znalostí či vědomostí -- 2.2.6 Příliš široké definice -- 2.2.7 Sémantický invariant -- 2.2.8 Na obranu diskrétnosti významu -- 2.2.9 Rozlišení polysémie a vágnosti -- 2.2.10 Vyhýbání se kruhovým definicím -- 2.2.11 Nedefinovatelné jednotky jako základ definic -- 2.2.12 Užívání jednoduchého jazyka -- 2.2.13 Nové způsoby definování -- 2.2.14 Závěr -- 2.3 Význam výrazů pro barvy a univerzálie vidění -- 2.3.1 Úvod -- 2.3.2 Význam a vědecké poznatky.
2.3.3 Význam a barevné kartičky -- 2.3.4 Význam a psychologická realita -- 2.3.5 Výrazy pro barvy jako citace -- 2.3.6 „Černý" a „bílý", „tmavý" a „světlý" -- 2.3.7 Anglické green, velšké gwyrdd a latuy z jazyka hanunóˈo -- 2.3.8 Anglické blue, polské niebieski, ruské голубой a синий, japonské aoi a thajské fáa -- 2.3.9 „Červená" a „žlutá" -- 2.3.10 Makrobílá a makročerná -- 2.3.11 Makročervená a grue -- 2.3.12 Výrazy pro „smíšené" barvy -- 2.3.13 „Hnědá" -- 2.3.14 Výrazy pro lokálně výrazné referenty -- 2.3.15 Závěr: chromatologie, kognice a kultura -- 2.4 Sémantika přírodních druhů -- 2.4.1 Úvod -- 2.4.2 Abstraktní a konkrétní pojmy -- 2.4.3 Vědecké poznatky versus běžné znalosti -- 2.4.4 Příklad: „běžné" versus „vědecké" myši -- 2.4.5 Důkazy existence běžných lidových pojmů -- 2.4.6 Obecné otázky -- 2.4.7 Závěr -- 2.5 Sémantika a etnobiologie -- 2.5.1 Úvod -- 2.5.2 Etnobiologická analýza: nástroje a metody -- 2.5.3 Typy jazykových důkazů -- 2.5.4 „Formy života" v běžné anglické lidové zoologii -- 2.5.5 Existují monogenerické „formy života"? -- 2.5.6 „Formy života" v běžné anglické lidové botanice -- 2.5.7 Polytypické druhy -- 2.5.8 „Gestalty" a „distinktivní rysy" -- 2.5.9 „Skryté podstaty" a „vlastní jména" -- 2.5.10 Živé organismy a artefakty: podobné, anebo zcela odlišné pojmové kategorie? -- 2.5.11 Závěr -- 3. Sémantika gramatiky -- 3.1 Sémantická pravidla v gramatice -- 3.1.1 Úvod -- 3.1.2 Sémantická pravidla: dosavadní praxe -- 3.1.3 „Pomnožná substantiva" a absolutní prediktabilita -- 3.1.4 Důkazy odlišných konceptualizací -- 3.1.5 Záhada slova scales ‚váhy' -- 3.1.6 Prediktabilita a různé jazyky -- 3.1.7 Různé kultury, různé konceptualizace -- 3.1.8 Sémantika gramatického rodu -- 3.1.9 Podvědomý charakter sémantických pravidel -- 3.1.10 Závěr -- 3.2 Sémantické základy gramatického popisu a jazykové typologie: tranzitivita a reflexivita.
3.2.1 Úvod -- 3.2.2 Jedinečnost sémantických a gramatických systémů -- 3.2.3 Typologie a sémantika -- 3.2.4 Reflexivní konstrukce -- 3.2.5 Tranzitivní konstrukce -- 3.2.6 Závěr -- 3.3 Srovnávání gramatických kategorií v různých jazycích: sémantika evidenciálních výrazů -- 3.3.1 Úvod -- 3.3.2 Jazyk kashaya -- 3.3.3 Kečuánština -- 3.3.4 Jazyk wintu -- 3.3.5 Jazyk maricopa -- 3.3.6 Bulharština a makedonština -- 3.3.7 Závěr -- 3.3.8 Přehled sémantických formulí navržených pro jednotlivé evidenciální sufixy -- Teorie přirozeného sémantického metajazyka (doslov k českému vydání) -- Terminologický slovníček česko-anglický -- Terminologický slovníček anglicko-český -- Poznámka překladatele -- Použitá literatura -- Rejstřík slov a tvarů -- Jmenný a věcný rejstřík.
Summary: Titul Sémantika: elementární a univerzální sémantické jednotky se venuje základním jednotkám sémantické teorie, kterou Anna Wierzbiczka rozvíjela po mnoho let. Publikace je syntézou autorciny práce na této teorii a predstavuje její prístupný, komplexní a systematický prehled. Jazyk predstavuje predevším nástroj, který slouží k vyjadrování významu, struktura tohoto nástroje odráží vždy jeho funkci, a muže tedy být správne pochopena jedine na jejím základe. Tato kniha zachycuje kompletní soubor univerzálních pojmu, který autorka se svými kolegy sestavila na základe rozsáhlých výzkumu nejruznejších jazyku sveta. Podle techto empirických srovnávacích prací kniha obhajuje tradicní pojem „psychické jednoty lidstva" a zároven poskytuje rámec pro presný popis významu v ruzných jazycích a kulturách.
Holdings
Item type Current library Call number Status Date due Barcode Item holds
Ebrary Ebrary Afghanistan
Available EBKAF-N0009342
Ebrary Ebrary Algeria
Available
Ebrary Ebrary Cyprus
Available
Ebrary Ebrary Egypt
Available
Ebrary Ebrary Libya
Available
Ebrary Ebrary Morocco
Available
Ebrary Ebrary Nepal
Available EBKNP-N0009342
Ebrary Ebrary Sudan

Access a wide range of magazines and books using Pressreader and Ebook central.

Enjoy your reading, British Council Sudan.

Available
Ebrary Ebrary Tunisia
Available
Total holds: 0

Intro -- Obsah -- Úvodem -- 1. Obecné otázky -- 1.1 Úvod -- 1.1.1 Jazyk a význam -- 1.1.2 Elementární sémantické jednotky -- 1.1.3 Univerzální lexikální jednotky -- 1.1.4 Vrozené pojmy a osvojování jazyka -- 1.1.5 Univerzální syntax významu -- 1.1.6 Přirozený sémantický metajazyk (PSM) -- 1.1.7 Sémantické invarianty -- 1.1.8 Metodologické otázky -- 1.1.9 Minulost, současnost a budoucnost sémantické teorie PSM -- 1.2 Přehled elementárních sémantických jednotek -- 1.2.1 Původní elementární sémantické jednotky -- 1.2.2 Nové elementární sémantické jednotky -- 1.3 univerzální gramatika: syntax univerzálních elementárních sémantických jednotek -- 1.3.1 Úvod -- 1.3.2 Úvodní poznámky -- 1.3.3 Nominální prvky: ty, já -- někdo, lidé -- něco -- 1.3.4 Mentální predikáty: myslet, vědět, chtít, cítit, vidět, slyšet -- 1.3.5 Řeč: říct/mluvit -- 1.3.6 Činnosti, události a pohyb: dělat, dít se / stát se, pohybovat se -- 1.3.7 Existence a život: být a žít / být živý -- 1.3.8 Determinátory a kvantifikátory: ten, ten samý, jiný -- jeden, dva, hodně, některý, všechno -- 1.3.9 Augmentor: víc -- 1.3.10 Evaluátory: dobrý a špatný -- 1.3.11 Deskriptory: velký a malý -- 1.3.12 Čas: kdy, po, před, dlouho, krátce, teď -- 1.3.13 Prostor: kde -- daleko, blízko -- pod, nad -- strana -- uvnitř -- tady -- 1.3.14 Větné konektory: protože / z toho důvodu, jestli/že, kdyby ... (tak) by -- 1.3.15 Větné operátory: ne a možná -- 1.3.16 Metapredikát: moct -- 1.3.17 Intenzifikátor: velmi -- 1.3.18 Taxonomie a partonomie: druh (něčeho), část (něčeho) -- 1.3.19 Podobnost: jak/o -- 1.3.20 Obecné závěry -- 1.4 Prototypy a invarianty -- 1.4.1 Úvod -- 1.4.2 Zneužívání pojmu „prototypu" v sémantice: několik příkladů -- 1.4.3 Využití „prototypů" v sémantice: několik příkladů -- 1.4.4 Závěr -- 1.5 Elementární sémantické jednotky a sémantická pole -- 1.5.1 Úvod -- 1.5.2 přírodní a kulturní druhy.

1.5.3 Slovesa pro řečové akty -- 1.5.4 Pojmy pro emoce -- 1.5.5 Závěr -- 1.6 Sémantika a „primitivní myšlení" -- 1.6.1 Úvod -- 1.6.2 Univerzálnost pojmu protože / z toho důvodu -- 1.6.3 Univerzálnost pojmu jestli/že -- 1.6.4 Univerzálnost pojmu někdo -- 1.6.5 Univerzálnost pojmu všechno -- 1.6.6 Univerzálnost pojmů vědět a myslet -- 1.6.7 Obecné otázky -- 1.7 Sémantická složenost a role ostenze při osvojování pojmů -- 1.7.1 Úvod -- 1.7.2 Složené pojmy jako konfigurace pojmů jednoduchých -- 1.7.3 Abstraktní pojmy: slova pro emoce -- 1.7.4 Relativně jednoduché konkrétní pojmy: části těla a přírodní prostředí -- 1.7.5 Slova označující teplotu a pojem ‚ohně' -- 1.7.6 Kulturní a přírodní druhy: ‚chléb' a ‚voda' -- 1.7.7 Spojování pojmů -- 1.7.8 Závěr -- 2. Lexikální sémantika -- 2.1 Proti přístupu „proti definicím" -- 2.1.1 jazykový význam -- 2.1.2 Definice jako nástroj pro srovnávání různých kultur -- 2.1.3 Pojem sémantického invariantu -- 2.1.4 Určitost významu -- 2.1.5 problémy spojené s polysémií -- 2.1.6 Lexikální význam a ilokuční rétorické prostředky -- 2.1.7 Rodinné podobnosti -- 2.1.8 Slovníkové definice -- 2.1.9 Jerry Fodor o definicích -- 2.1.10 Závěr -- 2.2 Sémantika a lexikografie -- 2.2.1 Úvod -- 2.2.2 Rozsah slovníku versus adekvátnost a pravdivost uváděných informací -- 2.2.3 Uvádění nepravdivých informací -- 2.2.4 Uvádění zbytečných informací -- 2.2.5 Zaměňování významu a znalostí či vědomostí -- 2.2.6 Příliš široké definice -- 2.2.7 Sémantický invariant -- 2.2.8 Na obranu diskrétnosti významu -- 2.2.9 Rozlišení polysémie a vágnosti -- 2.2.10 Vyhýbání se kruhovým definicím -- 2.2.11 Nedefinovatelné jednotky jako základ definic -- 2.2.12 Užívání jednoduchého jazyka -- 2.2.13 Nové způsoby definování -- 2.2.14 Závěr -- 2.3 Význam výrazů pro barvy a univerzálie vidění -- 2.3.1 Úvod -- 2.3.2 Význam a vědecké poznatky.

2.3.3 Význam a barevné kartičky -- 2.3.4 Význam a psychologická realita -- 2.3.5 Výrazy pro barvy jako citace -- 2.3.6 „Černý" a „bílý", „tmavý" a „světlý" -- 2.3.7 Anglické green, velšké gwyrdd a latuy z jazyka hanunóˈo -- 2.3.8 Anglické blue, polské niebieski, ruské голубой a синий, japonské aoi a thajské fáa -- 2.3.9 „Červená" a „žlutá" -- 2.3.10 Makrobílá a makročerná -- 2.3.11 Makročervená a grue -- 2.3.12 Výrazy pro „smíšené" barvy -- 2.3.13 „Hnědá" -- 2.3.14 Výrazy pro lokálně výrazné referenty -- 2.3.15 Závěr: chromatologie, kognice a kultura -- 2.4 Sémantika přírodních druhů -- 2.4.1 Úvod -- 2.4.2 Abstraktní a konkrétní pojmy -- 2.4.3 Vědecké poznatky versus běžné znalosti -- 2.4.4 Příklad: „běžné" versus „vědecké" myši -- 2.4.5 Důkazy existence běžných lidových pojmů -- 2.4.6 Obecné otázky -- 2.4.7 Závěr -- 2.5 Sémantika a etnobiologie -- 2.5.1 Úvod -- 2.5.2 Etnobiologická analýza: nástroje a metody -- 2.5.3 Typy jazykových důkazů -- 2.5.4 „Formy života" v běžné anglické lidové zoologii -- 2.5.5 Existují monogenerické „formy života"? -- 2.5.6 „Formy života" v běžné anglické lidové botanice -- 2.5.7 Polytypické druhy -- 2.5.8 „Gestalty" a „distinktivní rysy" -- 2.5.9 „Skryté podstaty" a „vlastní jména" -- 2.5.10 Živé organismy a artefakty: podobné, anebo zcela odlišné pojmové kategorie? -- 2.5.11 Závěr -- 3. Sémantika gramatiky -- 3.1 Sémantická pravidla v gramatice -- 3.1.1 Úvod -- 3.1.2 Sémantická pravidla: dosavadní praxe -- 3.1.3 „Pomnožná substantiva" a absolutní prediktabilita -- 3.1.4 Důkazy odlišných konceptualizací -- 3.1.5 Záhada slova scales ‚váhy' -- 3.1.6 Prediktabilita a různé jazyky -- 3.1.7 Různé kultury, různé konceptualizace -- 3.1.8 Sémantika gramatického rodu -- 3.1.9 Podvědomý charakter sémantických pravidel -- 3.1.10 Závěr -- 3.2 Sémantické základy gramatického popisu a jazykové typologie: tranzitivita a reflexivita.

3.2.1 Úvod -- 3.2.2 Jedinečnost sémantických a gramatických systémů -- 3.2.3 Typologie a sémantika -- 3.2.4 Reflexivní konstrukce -- 3.2.5 Tranzitivní konstrukce -- 3.2.6 Závěr -- 3.3 Srovnávání gramatických kategorií v různých jazycích: sémantika evidenciálních výrazů -- 3.3.1 Úvod -- 3.3.2 Jazyk kashaya -- 3.3.3 Kečuánština -- 3.3.4 Jazyk wintu -- 3.3.5 Jazyk maricopa -- 3.3.6 Bulharština a makedonština -- 3.3.7 Závěr -- 3.3.8 Přehled sémantických formulí navržených pro jednotlivé evidenciální sufixy -- Teorie přirozeného sémantického metajazyka (doslov k českému vydání) -- Terminologický slovníček česko-anglický -- Terminologický slovníček anglicko-český -- Poznámka překladatele -- Použitá literatura -- Rejstřík slov a tvarů -- Jmenný a věcný rejstřík.

Titul Sémantika: elementární a univerzální sémantické jednotky se venuje základním jednotkám sémantické teorie, kterou Anna Wierzbiczka rozvíjela po mnoho let. Publikace je syntézou autorciny práce na této teorii a predstavuje její prístupný, komplexní a systematický prehled. Jazyk predstavuje predevším nástroj, který slouží k vyjadrování významu, struktura tohoto nástroje odráží vždy jeho funkci, a muže tedy být správne pochopena jedine na jejím základe. Tato kniha zachycuje kompletní soubor univerzálních pojmu, který autorka se svými kolegy sestavila na základe rozsáhlých výzkumu nejruznejších jazyku sveta. Podle techto empirických srovnávacích prací kniha obhajuje tradicní pojem „psychické jednoty lidstva" a zároven poskytuje rámec pro presný popis významu v ruzných jazycích a kulturách.

Description based on publisher supplied metadata and other sources.

Electronic reproduction. Ann Arbor, Michigan : ProQuest Ebook Central, 2019. Available via World Wide Web. Access may be limited to ProQuest Ebook Central affiliated libraries.

There are no comments on this title.

to post a comment.